Závěrečný třetí díl své úvahy o CDE jsem se rozhodl věnovat třem tématům, která se možná nezdají být na první pohled tak důležitá, ale ve výsledku hrají velice důležitou roli.
Role a práva
Abychom využívali CDE naplno, je důležité do systému zapojit co nejvíc lidí, kteří se podílejí na projektu od A až po Z. A je jedno, jestli se jedná o interní zaměstnance, externí kolegy, partnery a další subjekty. V tu chvíli však je potřeba nastavit role a práva, kdo a k jakým informacím bude mít přístup, protože v CDE jsou uložena citlivá data, která nejsou určena pro všechny. Například datové prostředí zpřístupním dodavateli a ten vidí jen dvě složky – projektovou dokumentaci s rozpočtem a druhou složku, kam nahrává průběžnou prostavěnost. To je pro něj podstatné, víc znát nepotřebuje. A různá přístupová práva lze nastavit s každým individuálně. Díky auditu lze vidět historii práce s dokumenty a po dokončení práce na projektu, jeho role končí.
Licenční politika – bez omezení
Jak už bylo řečeno, podstatou CDE je zapojit do projektu co nejvíc subjektů, kterých se zakázka týká. Ovšem často výrobci mají své aplikace nastavené tak, že čím víc uživatelů přizvu, tak to stojí víc a víc peněz. Jinými slovy je člověk trestaný vyšší cenou za to, že to opravdu začne využívat v plné síle se všemi výhodami. Ale není to správná politika. Protože v tu chvíli, kdy uživatel přemýšlí o tom, koho do systému pozvat a koho ne, aby ušetřil, se vlastně popírá význam a smysl využívání CDE. Proto se při výběru CDE vyplatí pohlídat si, aby tam nebyla nějaká skrytá omezení, například v podobě omezeného počtu uživatelů nebo připlácení si za další funkcionality – moduly, které systém ve výsledku prodraží. Ideálně by dodavatel CDE měl nabízet svůj systém bez omezení počtu uživatelů, počtu projektů a množství dat.
API – integrace s ostatními systémy
Rozhraní API je naprostá nutnost. Ve firmách se často používají různé další softwary a aplikace, které tvoří nějaký ekosystém a my chceme, aby CDE s ostatními systémy umělo komunikovat. Rozhodně by bylo chybou, kdyby zaměstnanci firmy sloužili jen jako nějaký překladatelský můstek mezi dvěma softwary, aby něco přepisoval z jednoho software do druhého. API je propojovací prvek, který umí číst i zapisovat do jiných softwarů. Uvedu příklad: pracuji v softwaru, který mi pomáhá řídit stavební zakázku a potřebuju vytvořit protokol prostavěnosti za konkrétní měsíc. Tak v tom softwaru vytvořím dokument, který ale potřebuju někam uložit a s někým sdílet. Díky správnému propojení s CDE se mi dokument automaticky uloží na to místo kam to patří a kde ho ostatní bezpečně najdou. Bez klikání a bez toho abych dokument musel posílat emailem jako přílohu na desítky adres. Je důležité, aby CDE umělo komunikovat s ostatními systémy a je dobré rozhraní API při výběru CDE požadovat, ať už ho v současné době uživatel využije nebo ne. V budoucnu se bude hodit rozhodně.
Shrnuto a podtrženo: CDE doporučuji všem firmám, které chtějí své projekty řídit moderně, efektivně a bezproblémově. Věřím, že těchto mých pár rad Vám usnadní výběr toho správného CDE, se kterým budete spokojeni a ušetří Vám práci. Mé předchozí články k tomuto tématu naleznete zde a zde. Chcete-li vědět víc, přihlaste se zdarma na webinář DEMO DEN ASITE nebo mi rovnou napište na email
