Před několika měsíci si vláda České republiky pozvala odborníka z Velké Británie na vysokorychlostní tratě (VRT). Jeho první rada, resp. konstatování bylo, že máme výhodu v tom, že žádné VRT nemáme. Tedy podle něj je výhoda ve faktu, že při jejich případné realizaci nemusíme opakovat chyby ostatních. To mě nadchlo. Tento britský odborník nicméně zcela evidentně netušil, že přijel radit do země, která dala světu bezesporu nejznámějšího pionýra slepých uliček – Járu Cimrmana. Takže o této výhodě víme.
Implementace metody BIM v zahraničí
Před několika týdny se ke mně dostala zajímavá studie ze Spojeného Království. Cílem bylo provést průzkum mezi zadavateli stavebních prací a to především z veřejného sektoru. Zjišťovalo se, jaké jsou jejich dosavadní zkušenosti, starosti a vyhlídky při implementaci metody BIM na jejich projekty. Je to vskutku zajímavé čtení. První co mě při zběžném přečtení napadlo, je příměr ke sklenici, která je zpola naplněná vodou. Mám sklenici vidět z poloviny prázdnou nebo z poloviny plnou? Pokud si chcete publikaci sami prohlédnout, najdete ji v dokumentech ke stažení zde.
Metoda BIM přináší tu výhodu, že umožňuje připravit, navrhnout a realizovat projekt více digitálně, což vede ke zvýšení efektivity a schopnosti projektového týmu odevzdat kvalitnější práci. V rámci propagace BIM v České republice se často zaměřujeme na prověřenou teorii a svoje znalosti opíráme o zkušenosti našich kolegů z Viewpoint Constructions, kteří v rámci Spojeného Království pomáhají splnit požadovaná kritéria povinnosti využívat BIM minimálně v Levelu 2 na všechny státem zadávané projekty. Přes více než pětiletou důkladnou přípravu, detailní standardizaci a bezpočet přípravných seminářů, konferencí, zapojení pracovních skupin a nejlepších profesionálů z oboru, zkrátka přes veškerou snahu je přesto pro mnoho zadavatelů dosáhnout Levelu 2 pouze nedosažitelné přání. Jaká je tedy šance na adaptaci procesu BIM u nás? Dokážeme se poučit z chyb kolegů ve Velké Británii? Je z našeho pohledu sklenice spíše plná?
Lepší výsledky jak při přípravě, tak i při realizaci
Ve studii mě překvapili některé hodně kritické reakce – například na přípravu. Jeden z komentářů reagoval na normy PAS1192, které jsou z mého pohledu velmi kvalitní. Pro někoho, kdo má zadat projekt a následně jej řídit jsou dle reakcí „příliš dlouhé, složité a v zásadě je nikdo nestuduje, maximálně si je v rychlosti přečte pro dobrý pocit.“ Další komentář, který stojí za pozornost, se zabývá výstupy, resp. nepřesvědčivými výsledky BIM, přestože různí konzultanti předem slibovali skoro ráj na Zemi. Zadavatelé si stěžují na vyšší náklady na přípravu projektu, a přes 60 % z nich nevidí přínos v tom, že by jejich projekt byl lepší nebo měli lepší marži – tedy zisk. Na druhou stranu většina dotázaných zadavatelů vidí v BIM šanci, jak zlepšit fungování stavebního odvětví. Konkrétně například 55 % dotázaných zadavatelů vidí pozitivní signály nebo zlepšené výsledky v přípravné fázi projektu, 60 % z dotázaných pak to samé při samotné realizaci.
„Věřím pouze těm statistikám, které jsem sám zfalšoval.“ Winston Churchill
Mám velmi rád citát Winstona Churchilla: „Věřím pouze těm statistikám, které jsem sám zfalšoval.“ V již zmiňované studii je doplňující odpověď od Davida Walterse, projektového manažera zodpovědného za implementaci BIM na projektu King´s Cross v severním Londýně, který říká: „Je velmi obtížné změřit jaké dopady má BIM na projekt, protože máme k dispozici velmi málo měřitelných konstant. A je velmi záludné z toho dělat statistiky nebo reporty.“ A má pravdu. Tak komplexní disciplína jako BIM není exaktně měřitelná, protože v začátcích postupuje metodou pokus omyl. A je evidentní, že následně také. Úspěchu dosáhnou ti, co budou schopni akceptovat určitou míru selhání nebo dokonce ztráty a nenechají se odradit počátečním neúspěchem. Z mého pohledu je však sklenice z poloviny plná.
