Před lety jsem ve firmě Callida přešel do vývojového týmu na pozici UX designéra. Když jsem to řekl doma, manželka se podivila: Proboha, ty a designer? Vždyť kreslíš jak pětileté dítě! Víte, co jsem jí na to odpověděl?
Není designer jako designer. Pod tímto označením si většinou představíme někoho, kdo se zabývá vizualizací, kdo vytváří grafiku, finální podobu – vzhled produktu nebo kýho čerta. Ale co si má člověk představit, když se před slovem designer objeví tajemná zkratka UX? UX – user experience – znamená v překladu uživatelská přívětivost nebo chcete-li zkušenost. Takže UX designer neřeší pouze vzhled, ale především se věnuje tomu, jak zajistit funkčnost a právě uživatelskou přívětivost (povětšinou nějakého softwaru nebo aplikací.) Řekněme, že si v programu otevřu např. formulář. Hned na první pohled je důležité, aby šel tak říkajíc dobře do oka, aby uživatel měl vše podstatné po ruce a věděl, co se po něm chce a co se od něj očekává. Další důležitou činností UX designera je, aby celý software měl „hlavu a patu“. Dobrá práce UX designera se pozná podle toho, že když uživatel vstoupí do nějaké agendy úplně poprvé, tak se dokáže snadno zorientovat. Software se intuitivně ovládá, uživatel dopředu ví, co se stane, když na něco klikne. Pochopitelně čím je software obsáhlejší, tím je těžší tuto jednotnost zachovat. Program euroCALC, na kterém pracuji, se řadí mezi ty složitější softwary, ale troufám si tvrdit, že se nám celkem daří zachovat právě tu jednoduchost ovládání.
Abych vám práci UX designera ještě více přiblížil, uvedu příklad z běžného života. Návštěvníci restaurace často žádali obsluhu o sůl a pepř, aby si mohli dochutit pokrm, který si objednali. Protože neustálé dotazy na dochucovadla obsluhující personál zdržoval od práce, řekli si, že strávníci budou spokojenější, když sůl a pepř budou mít k dispozici přímo na stole. Aby užití dochucovadel bylo co nejjednodušší, museli je dát do nějaké nádoby. Ta nádoba se musí dobře chytit do ruky a musí být vymyšlena tak, že když se nakloní, tak se vysype akorát tak soli nebo pepře. Nikdo přece nechce jíst přesolené resp. přepepřené jídlo. Navíc málokdo si chce pokrm osolit a zároveň i opepřit. Proto museli udělat nádoby dvě a odlišit je, alespoň barvou. Černá představuje pepř, bílá sůl. Obsluha nejprve vložila slánku na jeden roh stolu a pepřenku na druhý. Jenže každý to měl jinak daleko. Tak se následně rozhodli, že bude nejlepší, když budou obě nádoby uprostřed stolu – tak k nim budou mít všichni stolovníci stejně daleko a budou všem při ruce. A přesně tohle domyšlení uživatelské přívětivosti práce UX designéra.
Na práci UX designera je paradoxní to, že je vidět a poznat hned na první pohled, ale jedině když ji nikdo nezaznamená, tak je dobře odvedena. Uživateli musí přijít při otevření programu sled jednotlivých úkonů naprosto logický a přirozený. Těmito slovy jsem zakončil svůj výklad a pohlédl na svou manželku s otázkou v očích, zda-li tomu porozuměla. Ta jen kývla hlavou a vše shrnula do jediné věty: „Jasně už to chápu. Sice nikdo neví, co, jak a proč děláš, ale všichni jsou spokojení, když se ti to povede.“ Takže asi tak!
A co si myslíte vy o práci UX designerů? Je jejich role při vývoji softwaru důležitá nebo se jejich přínos zveličuje. Napište mi, zajímá mě váš názor.
