V době digitalizace stavebnictví a rychlého pokroku ve standardizaci se člověk čas od času musí zastavit a zamyslet se nad některými otázkami. Je vlastně proces, který nyní používáme správný? Nelze vylepšit některé procesy tak, aby šetřily místo, čas a finance? Opravdu je třeba některé kroky dělat stále stejně jen tak ze zvyku?
Ale začněme popořádku a vraťme se zpět ke standardizaci. Jedním z novějších standardů pro výměnu informací je formát BCF (zkratka BIM Collaboration Format), který vydala nadnárodní organizace buildingSMART International. Tvůrci uvádějí, že soubor ve formátu BCF by měl přenášet nejen informace o jednotlivých částech modelu, ale i komentáře, které se jich týkají. V praxi to pak ale znamená, že pokud budete chtít diskutovat nad jednotlivými částmi modelu, budete si muset soubor BCF neustále předávat tzn. znovu a znovu jej revidovat a přeposílat. Nepřipomíná vám to něco? Skoro by se chtělo říct, že tu máme staré dobré posílání příloh emailem. A ochraňuj nás od všeho zlého včetně příloh v mailu.
Odborníci v Asite dali hlavy dohromady
To se však nelíbilo kolegům v Asite, a tak se nad tímto problémem zamysleli a došli k jednoznačnému závěru a řešení. Přesně podle pravidel a principů efektivního využívání CDE vytvořili proces, který nadbytečné posílání těchto souborů eliminuje. Součástí řízení modelu v Asite je totiž nový Issue Manager – jednoduchá funkcionalita, která na jednom místě dokáže efektivně odbavit správu každé části modelu.
A jak to funguje?
Nejlépe si to ukážeme na příkladu z praxe. Představte si, že v modelu narazím na věc, kterou je třeba prodiskutovat. Vytvořím tedy Issue (něco jako bod zájmu), který si nese určitá metadata. V našem případě si volíme například prioritu, typ, označení nebo stav našeho bodu zájmu. Samozřejmostí je také možnost vytvořit úkol pro někoho z mých kolegů. A právě zde se dostávám k jádru věci, kde se Asite začíná odlišovat od ostatních řešení. Na každý tento zadaný bod zájmu lze totiž vytvářet komentáře, a tudíž i diskutovat o pravém stavu věci, a to na jednom místě, aniž bychom si museli posílat jakýkoliv další soubor.
Teprve až ve chvíli, kdy je v rámci komunikace domluveno, že tento nebo více bodů je třeba řešit změnou modelu, exportuji soubor BCF a odesílám jej projektantovi. Ten změny zapracuje a v tu chvíli vytváří nový model. Protože princip CDE systémů je řešení všeho na jednom místě, má projektant přístup do mého projektu (třebaže jen do složky s modely) a přímo do systému nahrává nový model. Žádný e-mail, žádné webové stránky pro přenos velkých souborů, žádné vracení souboru BCF.
Jakmile máte nahrané dvě verze modelu tj. starší (okomentovanou) a novou (aktuální), můžete si obě verze mezi sebou porovnat a zjistit, zda bylo vše upraveno tak, jak jste požadovali.
Celá podstata úspěšné digitální spolupráce je o minimalizaci úkonů, které musí pracovník dělat. V tomto ohledu se budou pracovní postupy stále zdokonalovat, čímž by měla růst i efektivita práce. BCF formát k tomuto jistě dobře slouží. Pokud se ovšem budeme spoléhat pouze na přesouvání jednoho souboru sem a tam, zjistíme, že některá práce je vlastně zbytečná a lze ji nahradit lepším postupem. Rychlost zvyšování efektivity práce je tedy úměrná schopnosti přijmout změnu zažitého procesu.
Pokud Vás můj článek zaujal a měli byste k tomuto tématu jakékoli komentáře nebo dotazy, neváhejte mě kontaktovat na
